Je obezita nemoc?

Obezita má svoje číslo v mezinárodním seznamu diagnóz (Dg: E66). Je to nejčastější metabolické celoživotní onemocnění, v principu nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Přebytek energie se ukládá ve formě tukových zásob, což je ovlivněno mnoha dalšími faktory, včetně genetické predispozice a sociálně – ekonomických vlivů konzumní společnosti.

Jenom několik, málo procent obezity je způsobeno vrozenou či získanou hormonální poruchou. Dle údajů WHO výskyt obezity roste epidemicky, ve světě trpí více lidí nemocemi z nadbytku energetického příjmu než z podvýživy. 

Jaká jsou zdravotní rizika obezity?
Těžká obezita prokazatelně zkracuje život a snižuje jeho kvalitu zejména tím, že vede k mnoha dalším nemocem, zejména k cukrovce II. typu, kardiovaskulárním nemocem, hypertenzi, metabolickému syndromu, syndromu spánkové apnoe, ale i ke kloubním a nádorovým onemocněním. Otylost není jenom problém váhy, ale zmnožená tuková tkáň svou autonomní hormonální aktivitou negativně ovlivňuje metabolizmus a navíc ukládání tuku v jednotlivých vnitřních orgánech omezuje jejich fungování.

Dá se obezita léčit?
Ano, dá. Prevence obezity by byla optimální metoda. Svízelnost a neuspokojivé dlouhodobé efekty léčby spočívají v podceňování obezity a ve složitosti a komplexnosti příčin energetické nerovnováhy. Úspěšný léčebný postup může být jenom ten, který současně zvýší výdej a sníží příjem energie, případně jinak upraví metabolizmus, vstřebávání a využití živin. Jednostranné pokusy zaměřené zejména na dietu mohou obezitu ještě zhoršit. Množství nabízených „zaručených“ redukčních diet na trhu svědčí o tom, že žádná z nich není spolehlivá. Odborníci prosazují komplexní přístup k léčbě obezity, jenž se opírá o pohyb, dietu, správnou životosprávu, farmakoterapii a v indikovaných případech i tzv. bariatrickou chirurgii.

Jak se klasifikuje obezita?
Klasifikace obezity vychází z tzv. indexu tělesné hmotnosti BMI. Body mass index se vypočítá z výšky a váhy pacienta (BMI = váha v kg / výška v m²). Normální hodnoty BMI jsou mezi 20–25 a nadváhou se označuje BMI 25–30. Obezita se podle WHO dělí na tři stupně (I. st. je BMI 30–35, II. st. BMI 35–40 a III. st. je BMI 40 a více). Ještě otylejší pacienti se dále někdy označují jako superobézní (BMI nad 50) a extrémně obézní (BMI nad 60). Kromě stupně obezity rozlišujeme podle distribuce tuku dva základní typy obezity, tzv. androidní, centrální, se siluetou tvaru „jablíčko“, nebo gynoidní s tvarem siluety „hruška“, přičemž  první typ je spojen s vyššími zdravotními riziky.

...na předchozí stranu »